Říká se, že antibiotika jsou strašák pro naše břicho. Kdo někdy schlídnul krabičku antibiotik a dostal se po týdnu do stavu, kdy i bílý jogurt dráždil žaludek, ví, že v tom je kus pravdy. Lékaři antibiotika vypisují na záněty i hnisavé angíny, ale málokdo vám vysvětlí, proč je rozumné doplnit je o probiotika. Probiotika nepomáhají jen s trávením po „špatném“ jídle – dokážou ohlídat mikroby v břiše, zatímco tvrdé prášky likvidují to špatné i dobré. Fikce? Kdepak, opravdu běžná praxe. Zjistíte, že správná kombinace antibiotik a probiotik může zabránit spoustě nepříjemností, o kterých se vám možná ani nechce přemýšlet. Přitom je to otázka správného načasování a pár minut navíc. Možná neuvěříte, kolik mýtů mezi lidmi koluje.
Jak antibiotika ovlivňují náš střevní mikrobiom
Antibiotika zabíjí bakterie. Tečka. Přesně tak je navržena. Ale nevybírají si mezi těmi špatnými a dobrými. V těle máme stovky až tisíce druhů bakterií, které žijí nejčastěji ve střevech. Až 80 % naší imunity je spojené právě se střevním mikrobiomem. Když dostanete antibiotika, bojují s infekcí, ale devastují i přátelské bakterie, které pomáhají s trávením, tvorbou vitamínů a obrannými mechanizmy. Výsledkem jsou často průjmy, nadýmání nebo dokonce opakované záněty. Světem proběhl výzkum, kde se sledovalo na 280 pacientech: většina z nich měla po 10 dnech na antibiotikách snížený počet prospěšných bakterií až o 90 %. To už není maličkost. Nebezpečné jsou i další efekty: nerovnováha mikrobiomu nahrává přerůstání kvasinek (typicky kvasinka Candida) nebo bakteriím typu Clostridium difficile, která může způsobit těžké střevní infekce doslova na lůžku. Proto je ochrana mikrobiomu nejen trend, ale i nutnost.
Dřív se o mikrobiomu skoro nemluvilo. Dneska má dokonce svůj vlastní obor – mikrobiomika. Ve specializovaných laboratořích dneska v Brně umí změřit složení vaší střevní flóry i před a po užívání antibiotik. Je běžné, že i krátká antibiotická kúra rozhodí rovnováhu bakterií na týdny až měsíce. Některé populace, například u novorozených dětí nebo seniorů, jsou ještě citlivější. Změny v rozložení mikrobiomu mohou ovlivnit náladu, pocity únavy i přibývání na váze – to všechno už se ve vědeckých článcích objevilo dřív, než se o tom začalo mluvit v ordinacích.
Důvod, proč lékaři sami nabízí probiotika i při krátké antibiotické léčbě, je tak logický. Chceme rychle pomoci s infekcí, ale zároveň nezpůsobit další trápení. A právě tomu jde naproti správný výběr a užívání probiotik, protože ta dokáží „nastartovat“ obnovu střevní flóry, ochránit před průjmem a často i zkrátit rekonvalescenci.
Kdy a jak začít s probiotiky při léčbě antibiotiky
Začít s probiotiky není raketová věda, ale načasování dělá divy. Pokud jste si právě odnesli léky z lékárny a mezi nimi jsou i antibiotika, vždy si najděte čas nastudovat příbalový leták. Hodně tam zmíní slovo „možné střevní potíže“ – tady nastupuje úloha probiotik. Experti doporučují nasadit probiotika hned v prvních dnech léčby, přesněji už během prvních 1–2 dnů. Není dobré čekat, až se objeví první potíže.
Klíčová věc je rozestup mezi antibiotikem a probiotikem. Pokud užijete oboje najednou, antibiotikum zničí přátelské bakterie ještě dřív, než stihnou začít pracovat. Ideální rozestup je minimálně dvě až tři hodiny. V praxi: když si vezmete antibiotikum v 8 ráno, probiotikum zařaďte až mezi 10. a 11. hodinou dopoledne. Tenhle odstup udrží bakterie z probiotik živé a umožní jim usadit se v trávícím traktu.
Mnoho lidí neví, že problémem není jen sestava bakterií, ale také jejich množství. Kvalitní probiotika pro období antibiotické léčby mají ideálně 10 až 20 miliard CFU (kolonií tvořících jednotku) na dávku a obsahují více kmenů. Čím více druhů, tím víc „náhradníků“ za to, co antibiotika zničí. Mezi nejzásadnější patří Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii – ten druhý je unikátní tím, že je to kvasinka, takže ji antibiotika neohrozí. V lékárnách najdete přípravky přesně zamýšlené pro současnou léčbu antibiotiky – většinou to bude v sypkých sáčcích nebo kapslích, které jsou odolné vůči žaludeční kyselině.
Kdo má rád jednoduchost, sáhne po běžném bílém jogurtu nebo kefíru. Pozor, průmyslově vyráběné jogurty většinou zaručí až ke konci trvanlivosti minimum živých kultur. Pokud už střevní potíže začaly, je lepší investovat do speciálně navržených probiotických přípravků než sázet na domácí kysané mléčné výrobky.
Jak vybrat správné probiotikum při užívání antibiotik
Záplava krabiček v lékárně, desítky reklam v televizi, každý přípravek tvrdí něco jiného. Které je to pravé? Tady je nutné vzdát hold etikám a studovat složení. Ne každé probiotikum je vhodné při léčbě antibiotiky. Ideálně hledejte přípravky s minimálně dvěma různými kmeny bakterie Lactobacillus – jsou nejodolnější a nejlépe obývají naše střeva. K tomu vždy doporučuji přidat jednu kapsli nebo sáček Saccharomyces boulardii. Právě tato kvasinka prošla desítkami studií a prakticky pokaždé v nich prokázala, že dokáže zabránit průjmu způsobenému antibiotiky až u 70 % pacientů – ať už dětí nebo dospělých.
Pozor na takzvané synbiotika – to jsou kombinace probiotik s prebiotiky, tedy „potravou“ pro bakterie. I ty mohou být výhodné, hlavně pokud probiotika užíváte déle než týden. Někdy má smysl střídat přípravky, které kombinují různé druhy bakterií. Vždycky ovšem platí: zeptejte se v lékárně, jestli má přípravek jasně uvedený počet CFU (kolonií) po celou dobu trvanlivosti. Lákadla na přípravky s několika miliony CFU jsou ve srovnání s desítkami miliard poměrně zbytečná investice. Živé kultury mají navíc vysoké nároky na skladování a často jsou „cestou“ do vašeho břicha už výrazně snížené – proto vždy vybírejte balení s ochranou před světlem a teplem.
Vyhněte se přípravkům, které obsahují zbytečné sladidla, aromata nebo barviva, zvlášť pokud vás čeká několik týdnů antibiotické léčby. Pro děti jsou speciální přípravky s chutí ovoce, ale i tady vybírejte s rozumem. Líný výrobce někdy schová minimum bakterií do větší dávky sacharidů, což u malých pacientů často vyvolává nepříjemné nadýmání.
Tipy na stravování a regeneraci během a po antibiotikách
Střevo nejvíc ocení klid a jednoduchou stravu. Během antibiotik je dobré omezit cukry – ty milují kvasinky i škodlivé bakterie. Úplně vyhněte větším dávkám alkoholu, smaženinám a syceným nápojům. Zařaďte více vařené zeleniny, čistých polévek a vařených brambor. Pokud jste zvyklí jíst pečivo, volte spíš celozrnné nebo mírně suché, protože snáze projde trávicím traktem. Fermentované potraviny, jako je kimchi nebo kysané zelí, mohou pomoct, ale až ve fázi po antibiotikách nebo když už se trávení zklidní. První dny bývá lepší držet se jednoduchého jídelníčku.
Během léčby si hlídejte pitný režim – střeva se odvodňují rychleji a hůř zvládají zátěž. Vodu doplňujte i minerálkami s vyšším obsahem hořčíku. Nebojte se zařadit pravidelný pohyb – klidně svižnou procházku na čerstvém vzduchu, která rozproudí krev, a tím podpoří i regeneraci vnitřního prostředí. Nedoporučuji sportovní výkony nebo těžká břemena do doby, než se úplně vyčistíte od léků.
Skvělá pomůcka: denní deník jídel a příznaků. Není rarita, že pravidelným sledováním zjistíte, jak moc konkrétní potraviny ovlivňují návrat střevní pohody. Vyplatí se vše si zapisovat, i když to zabere pár minut denně. Jakmile se objeví silnější průjem, horečky nebo krev ve stolici, je čas obrátit se zpět na lékaře – některé komplikace laik prostě nevyřeší.
Až antibiotická kúra skončí, nechejte probiotika ještě alespoň týden až dva ve svém režimu. Za tu dobu stihnou kolonizovat vnitřní prostředí a přispět k navrácení mikrobiální rovnováhy. Teprve teď je čas přidat více vlákniny, jogurtů a kyselejší zeleniny jako podpůrný doplněk. Pokud máte trávení citlivé nebo trpíte častými infekcemi, zkuste konzultovat dlouhodobější užívání probiotik se svým lékařem nebo nutričním poradcem.
Vyhrát boj s antibiotiky znamená porazit infekci a neprohrát válku v břiše s trávícími potížemi. Stačí přemýšlet o způsobu užívání, vybrat ta správná probiotika a věnovat pozornost tělu. Tyhle kroky zvládne každý – a kolikrát stačí pár minut denně pro klid na několik dalších týdnů.